Pátrání po padlých vojínech I. světové války
Naše pátrání po osudech vojínů, kteří padli na frontách I. světové války a kteří mají pomníček na tožické návsi, jde správnou cestou. A jedině díky historikovi amatérovi, kterého máme v obci a který sbírá a třídí všechna dostupná data. Pátrání je to napínavé, chvílemi velmi smutné - nejen osudy vojínů jsou děsivé, ale i osudy rodin, které tu branci museli nechat. Dočetli jsme se příběhy rodin, kde otec opouští svou těhotnou ženu a už se nedozvěděl, že se mu narodil syn; nebo opačný osud, kdy vojín měl štěstí, že přežil, vrátil se domů, ale nikdo ho nečekal - žena i s dítětem zemřela během války na španělskou chřipku. Staří rodiče, kteří žádali hejtmanství o osvobození syna ze služby, protože nemají jiného, kdo by se staral o ně a hospodářství - syn rukoval rovnou z prezenční služby, kterou v té době absolvoval - zemřel hned v srpnu 1914. V ten moment si můžeme uvědomit, že se nemáme vůbec zle a naše malicherné problémy bychom měli řešit s nadsázkou a humorem.
A tím bych chtěla skončit i dnešní psaní. Pátráme rovněž po událostech posledních 100 let na Tožici, procházíme dostupné kroniky a hledáme zmínky, které jsou spojeny s naší vsí. Nádherný je zápis z kroniky osady Drachkova, pod kterou Tožice mezi lety 1961 - 1980 spadala. Událost hodná zaznamenání
zdražilo pivo: http://ebadatelna.soapraha.cz/a/573/36#
A na závěr malá prosba - podtržená jména na úvodní fotografii jsou poslední vojíni, o jejichž osudu toho mnoho nevíme. Nemáme matriční zápisy, kmenové listy, to málo, co máme jsou neověřené informace. Pokud by někdo z vás věděl, neváhejte a napište nám na naši adresu: prateletozice@gmail.com